Vítejte na webových stránkách

Turistického informačního centra
Orlické Záhoří

(www.neratov.cz log ) - Neratov (pův. Bärnwald) byl významným poutním místem již od 2. poloviny 17. století, na pouť sem přicházely údajně až čtyři tisíce poutníků. Zázračná moc se přičítala milostné sošce Panny Marie a prameni, který vyvěrá u kostela. Právě kvůli rostoucí popularitě Neratova byl mezi lety 1723 a 1733 vystavěn barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Ten v roce 1945 po zásahu střelou Rudé Armády vyhořel, za komunismu bylo rozhodnuto o jeho demolici a jen zázrakem nebyl zbourán. Od roku 1992 je kulturní památkou a usilovně se pracuje na jeho obnově. Pohnutá historie a působivá atmosféra kostela s prosklenou střechou do Neratova stále přivádí mnoho poutníků. V kostele se pravidelně slouží bohoslužby, pořádají se tu i různé kulturní akce. Obnovena byla i komunismem přerušená poutní tradice - v polovině srpna se konají poutní slavnosti s duchovním, hudebním i divadelním programem, jedinečnou atmosféru mají v Neratově také vánoční a velikonoční svátky.
 

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově byl postaven mezi lety 1723 a 1733. Základní kámen položil majitel panství, Johann Karl z Nostitz-Rhieneck 14. srpna 1723, vysvěcení proběhlo na sv. Bartoloměje 24. srpna 1733.   Architekt díla je neznámý, odborníci ho nejčastěji připisují kruhu kolem Giovanni Battisty Alliprandiho, který se v roce 1712 podílel na přestavbě děkanského kostela sv. Trojice v nedalekém Opočně a v letech 1714 a 1720 působil na výstavbě piaristického kostela Nalezení sv. Kříže v Litomyšli. Architektem ale mohl být i první stavitel kostela Carl Antoni Reina. Stavebním mistrem kostela byl Carl Antoni Reina, který stavěl také kostel na Vrchní Orlici (vysvěcen roku 1712). Reina se 23. srpna 1728 zabil při pádu z lešení a podle pověsti pak v kostele strašil, dokud nebyly zazděny dveře za oltářem. Stavbu dokončil Jakub Ondřej Carow. Oltář původně zdobil obraz "Nanebevstoupení Panny Marie" Antonína Františka Hampische, nad svatostánkem byla umístěna milostná socha Panny Marie, jíž byly připisovány četné zázraky. Rokokové schodiště, které později kostel zachránilo před demolicí, bylo před hlavní portál umístěno v roce 1776. Jeho autorem byl František Hornich. Na schodišti byly umístěny sochy sv. Josefa, sv. Tomáše apoštola, sv. Barbory a sv. Terezie. Kostel má půdorys tvaru kříže, konvexní průčelí se dvěma na koso postavenými věžemi a konkávně probrané pilastry. Je 48 metrů dlouhý a 19 metrů široký, vnitřní výška činí 27 metrů, původní vnější výška měřená až ke špičkám věží byla 47 metrů. Zajímavá je severojižní orientace kostela - hlavní vchod a průčelí směřují na jih, kněžiště na sever. Díky tomuto netradičnímu nasměrování dopadají na Boží hod vánoční sluneční paprsky v pravé poledne přímo na svatostánek. V kostele je dnes umístěna renesanční kamenná křtitelnice, věnovaná neratovskému kostelu roku 1603 Kryštofem Mauschwitzem z Armenruh.

 

    Přes Neratov vedla v minulosti důležitá stezka do Kladska. Z Rokytnice se do Kladska jezdilo přes místo, kde později vyrostl Hadinec, přes Vysoký Kořen dolů do Neratova, zde byl brod přes Divokou Orlici, dále pak směrem na Lichtenwalde (dnešní polská Poreba) k údolí Kladské Nisy. 29. července 1618 byla Orlice přetnuta 17 metrů dlouhým dřevěným mostem. V roce 1730 byl přestavěn na kamenný, na který byla zároveň umístěna socha sv. Jana Nepomuckého (po restauraci v roce 1932 se již na své místo nevrátila, stála na pozemku rychtářství. Po válce Češi zachovalou sochu odvezli.). Po roce 1945 byla kladská polovina mostu stržena. Česká polovina chátrala, ale stála až do 80.let. Ještě v roce 1996 stál střední pilíř. Na jaře 1997 nezůstalo z mostu vůbec nic. Rytiny z Neratova, zachycující mimo jiné i most.

 
·         V roce 1998 byla v nivě Divoké Orlice, mezi silnicí a řekou, jihovýchodně od Neratova, vyhlášena přírodní rezervace "Neratovské louky" . Předmětem ochrany je typický biotop podmáčené louky v nivě Divoké Orlice, částečně extenzivně obdělávané, částečně zrašeliněné s chráněnými a ohroženými druhy rostlin (oměj pestrý, prstnatec listenatý, kamzičník rakouský, vemeník dvoulistý, upolín nejvyšší, starček potoční, řebříček bertrám aj.) a živočichů. Výměra rezervace činí 13,12 ha v nadmořské výšce od 585 do 604 m.